Keep Cool – jak technologie aktivního chlazení zajišťuje maximální výkon střídače

Aktivní vs. pasivní chlazení
Pasivní chlazení spočívá na přirozené konvekci a nevyužívá buď žádné, nebo jen vnitřní ventilátory. Nasazením velkých chladičů přístroj přiměřeně ztěžkne, což komplikuje manipulaci a přepravu. Oproti tomu technologie aktivního chlazení využívá jeden nebo více ventilátorů, které nejen brání lokálnímu přehřívání, ale také regulují cirkulaci vzduchu uvnitř střídače a tím udržují nízkou teplotu výkonové elektroniky.
Maximální flexibilita při dimenzování a montáži systému
Pasivně chlazené přístroje mají často omezenou velikost proudu MPP trackerů, proto lze většinou k jednomu trackeru připojit jen jednu větev panelů. Důvodem je, že vyšší velikosti proudu způsobují také vyšší teploty komponent.
U aktivně chlazených přístrojů je však možné odvádět více tepla, což zase umožňuje vyšší velikosti proudy, takže lze připojit více paralelních větví. To znamená vyšší flexibilitu v designu systému. Maximální flexibilitu nabízejí střídače s aktivním chlazením také při montáži. Na rozdíl od pasivního chlazení se mohou přístroje se systémem aktivního chlazení namontovat na střechu svisle, vodorovně, a dokonce i na plocho. Je tomu tak proto, že chladný vzduch se nasává z boku a zahřátý je odváděn nahoru. Díky až 5krát vyššímu odvodu tepla ve srovnání s pasivní variantou je tak možná instalace i na místech s vyšším slunečním osvitem.
Bezúdržbová technologie s úsporou nákladů
Aby byla zachována odpovídající záruka, všichni výrobci systémů pasivního chlazení stanovují pravidelné intervaly pro provádění údržby přístrojů. Různé faktory na střídači, např. čistotu chladiče, provozní stav systému, kabelové přípojky a zemnicí přípojku musí až dvakrát ročně zkontrolovat a zajistit příslušný odborník.
Naproti tomu střídače se systémem aktivního chlazení zpravidla údržbu nevyžadují, takže provozní náklady jsou podstatně nižší. Od pravidelných kontrol by se však nemělo zcela upustit ani zde, především je-li místo instalace vystaveno vysokému množství prachu a nečistot.
Příznivý vliv na životnost
Životnost elektronických součástí silně závisí na teplotě. To znamená, že čím více se tyto komponenty zahřejí, tím spíše se poškodí.
Často citované základní pravidlo proto říká:
„Při každém zvýšení teploty o 10 °C se životnost zkrátí asi o polovinu.“

Optimalizace výnosů díky aktivnímu chlazení
Aby se předešlo přehřívání elektronických součástí, dochází k takzvanému „deratingu“, řízenému omezení výkonu. U aktivně chlazených střídačů je chladicí efekt ventilátorů podstatně silnější než u systému pasivního chlazení, který se vyznačuje vyššími ztrátami výnosů. Jak je patrné z grafu, pasivně chlazený střídač přepíná do režimu snižování výkonu již při okolní teplotě 30 °C, zatímco aktivně chlazený střídač Fronius tento proces zahajuje až při teplotě 40 °C.


