Smart Data PRO LEPŠÍ ROZHODOVÁNÍ JAK DIGITALIZACE PROMĚŇUJE VÝROBNÍ TECHNIKU

Digitalizace postupuje nejen v soukromém životě, ale také v průmyslové výrobě. Pro podniky je však někdy těžké vyznat se ve spleti pojmů jako Průmysl 4.0, velká data a internet věcí a rozpoznat jejich praktický přínos. PROFESOR CHRISTIAN BRECHER, člen výkonné rady laboratoře obráběcích strojů technické vysoké školy v Cáchách (RWTH) a mluvčí klastru excelence v oblasti výrobní techniky, se intenzivně zabývá účinky digitalizace na výrobu.

Pokud jde o digitalizaci, diskutuje se o mnoha pojmech – mimo jiné o Průmyslu 4.0. Jaká je vaše definice?

Digitalizace původně znamenala transformaci analogových hodnot do digitálních formátů. Tento pojem ale vyjadřuje také to, že informační technologie bude v našem každodenním životě stále důležitější. Průmyslem 4.0 se specificky myslí digitalizace průmyslové výroby. Středem zájmu při tom je dosažení přidané hodnoty využitím dat.

 

Jde tedy o data. Jakou roli hrají velká data?

Velkými daty se myslí objemy dat, které jsou příliš velké nebo příliš složité pro běžné metody zpracování. Například data ve výrobních procesech mají krátkou životnost, často nejsou strukturovaná a vztahy mezi příčinami a následky jsou vícevrstvé. Pouhý sběr dat k cíli nevede. Proto potřebujeme algoritmy, které data cíleně strukturují a rozdělí na správnou velikost. Namísto velkých dat potřebujeme chytrá data, která umožňují podnikům vytvářet přidanou hodnotu.

 

Nakolik už průmyslová digitalizace skutečně pronikla do praxe?

Ve výrobním prostředí už jsou realitou mnohá témata, například shromažďování dat, automatizace procesů, digitální komunikace, ale také využití cloudových řešení a umělé inteligence. Zda nebo nakolik podniky takové technologie nasadí, to záleží na jejich oboru, velikosti a také strategii. Zatím se většinou používají jen izolovaná řešení pro konkrétní případy použití.

 

Jaké budou další kroky v digitalizované výrobní technice?

Nejprve je třeba vytvořit digitální obraz výroby. K tomu musí nový software zpracovat data, která již při výrobě vznikají. To tvoří základ systematického učení: nezávisle na lokalitě, napříč obory a různými disciplínami. Pokud jsou výsledné znalosti široce přístupné, mají z nové kvality podpory při rozhodování užitek všichni. My získáváme stále lepší obraz reality a můžeme tak rychleji přijímat lepší rozhodnutí.

 

To zní velmi slibně. Přesto mnohé firmy váhají za propojenou výrobu platit. Jaké možnosti podle vás mají podniky, které investují do digitálních řešení?

Firmy, které investují do propojení a digitalizace, mohou optimalizovat svůj provoz. Zda se tím vrátí investiční náklady, na to nelze odpovědět paušálně. Ale existují ještě další možnosti. Z dlouhodobého hlediska může digitalizovaná výroba otevřít zcela nové obchodní modely. Proto je důležité zejména to, aby firmy rozpoznaly svůj „datový poklad“ jako takový a dokázaly jej využít.

 

Jakým dalším výzvám čelí firmy, které chtějí používat digitální řešení?

Stejně jako ve všech transformačních procesech, tak i zde je důležité, aby zaměstnanci, ale také zákazníci a dodavatelé tyto inovace přijali. Nejlépe to funguje, když všichni rozpoznají přidanou hodnotu, kterou dané řešení nabízí.

 

Zmiňujete přijetí. Tady hraje důležitou roli také celospolečenská nálada. O důsledcích automatizace se přece stále vedou kontroverzní diskuze. Jak se na tuto problematiku díváte vy?

Stejně jako je tomu u všech technických novinek, také digitalizace přináší šance, ale i rizika. Skutečné důsledky budeme moci vyhodnotit až v příštích letech. Proto je bezpodmínečně nutné zacházet s touto společenskou změnou uvědoměle a zodpovědně. Mnozí se obávají rušení pracovních míst. Myslím, že zejména opakující se pracovní procesy částečně nahradí automatizovaná, datově řízená řešení. Ke změnám však bude docházet ve všech oblastech. Je tedy důležité, abychom se důkladně zabývali cílených vzděláváním zaměstnanců. Jako inženýr a výzkumník pohlížím na digitální budoucnost, zejména ve výrobní technice, velmi pozitivně. Musíme prostě využít všechny možnosti.

„Pokud jsou výsledné znalosti široce přístupné, mají z nové kvality podpory při rozhodování užitek všichni.“ CHRISTIAN BRECHER o vizi kolektivního využívání stávajících výrobních dat

 

OSOBNÍ ÚDAJE: Christian Brecher vystudoval strojírenství se zaměřením na výrobní techniku na technické vysoké škole v Cáchách (RWTH). Během svého doktorandského studia byl odborným poradcem ve společnosti Airbus (tehdy EADS Deutschland). V roce 2001 převzal vedení odboru vývoje u německého výrobce obráběcích strojů, společnosti Dörries Scharmann Technologie. V roce 2004 přešel na RWTH v Cáchách a stal se členem výkonné rady laboratoře obráběcích strojů a členem Frauenhoferova institutu pro výrobní Technologie.